Hrad Beckov

Trosky vypadají majestátně.

V říjnu jsem navštívila dva hezké hrady (respektive jejich malebné trosky) na Slovensku, a to Beckov a Čachtice. Na Beckov jsme se vydali okolo polorozbořeného domu a bývalého domova důchodců.. Cesta míjela židovský hřbitov, který se nachází na zelených kopečcích v podhradí (a trochu mi připomíná úroveň ve starém dobrém Painkillerovi).

Pokračovat ve čtení „Hrad Beckov“

Hrad Hazmburk a Skalka

Šípkový pohled.

Únorová neděle započala nevinně, jak se tak někdy neděle tváří. Dokutálel Indy, svítilo sluníčko a padl návrh, že se půjdeme projít. Návrh se ujal, ale co kdybychom nejprve někam dokodrcali samohybem, a tam že se prošli. Jako vhodnou destinaci jsme zvolili zříceninu hradiště Skalka, z něhož se dochovala válcová bílá věž, vybudovaná na černé skále. Kořeny tohoto hradu by měly sahat až do konce 13. století. A místo je to věru malebné.

Pokračovat ve čtení „Hrad Hazmburk a Skalka“

Ruiny statku a hrad Košťálov

Foť to, toč to! Žblunce vylézá. Košťálov.

Vykouklo sluníčko. Když za pěkného počasí objevím zajímavou ruinu, která je prosta jakýchkoliv obyvatel, jsem moc ráda, protože zkoumat drolící se zdivo, staré krovy a temné sklepy mě dost baví. Přemýšlím o minulosti místa, o tom, jak to tu vypadalo, když tu ještě žili lidé, jak se doba mění, i jak se mění tvář starých domů, továren a dalších míst, na která se urbexer rád vydává.

Pokračovat ve čtení „Ruiny statku a hrad Košťálov“

Strašidelným hustolesem

Výhled z hradu do kraje. Najdete nás?

Protáhli nás strašidelným hustolesem za zvuků vlčího vytí. Tedy nejprve radar hrozil bouřkou, která se vypršela za kopcem a než se dostavila turistická skupina B, stihlo zase vysvitnout slunko. Zcela zištně jsme se nejprve zastavili v hospodě na gáblik, který sestával z bramborové polévky (to jsem si dala, om nom) a lízátka (bohužel ne pro mě). Rozhlédli jsme se po zahrádce, pokochali se rybičkami a potápníky v umělém jezírku a odebrali se směrem na zříceninu.

Pokračovat ve čtení „Strašidelným hustolesem“