Trin's personal website.
Navštívili jsme s Ritterem skalní hrad Sloup, tyčící se nad krajinou. Nedávno jsem lezla po Stohánku, skalní poustevně menších měřítek, a tak jsem si vzpomněla, že už jsme dlouho nebyli na Sloupu. Hrad je propleten zákoutími, rozličnými dostavbami, na jeho jižní stěně je vinice a v horních místnostech je barokní kukátkové divadlo, jeskyně barokní grotta a věžka kaple. Na původní dolní dvůr a do středověkých skalních slují je přístup zapovězen.
Na hrad Housku jsme se vydali okolo Vrátenské rozhledny, kam jsme původně namířeno neměli, ale zákeřná uzavírka v jedné odbočce tomu tak chtěla, abychom se vydrápali do výšin. Z rozhledny jsme se vypravili hlubokými lesy, okolo starých samot a několika drobných sakrálních památek, udržovaných spolkem Pšovka až ke zdem tajemného hradu Houska.
Nad Hamerským jezerem se tyčí dva vysoké kopce Ostrý a Děvín. Na vrcholu Děvína roste bukový les a mezi mohutnými kmeny s hustými propletenci kořenů nalézáme trosky hradu Děvína, rozsáhlé zříceniny s několika zdmi, pár místnostmi, vyhlídkou ve skále, podzemím pro netopýry a hlubokou studnou, vytesanou v pískovci. Těžívala se zde i železná ruda. Hrad byl vystavěn ve 13. století k ochraně obchodní cesty. Význam hradu zanikl s vpádem Švédů v roce 1645, kdy došlo k jeho zničení a od těch dob pustne.
Je to už rok a půl, co jsme byli naposledy na Cimburku. Od těch dob se zase změnilo pár věcí. Proběhly různé sanace, výkopky, dostavby a začal vznikat domeček pro lepší zázemí během kulturních akcí.
Málem nás sežrali komáři v lese, ale na hradě Lukově naštěstí žádná hejna nelétala, a tak jsem si mohla vychutnat západ slunce nad lehce zastřeným krajem. Natáčela jsem dohromady asi dvacet minut pomalý sestup slunce za horizont, část záznamu jsem použila ve velmi krátkém videu na památku.