Trin's personal website about photography, urbex, rats, nature, events and PC games.
Bylo načase zacpat zanábytkové a podnábytkové škvíry. Rozpižlala jsem k tomuto účelu kartonovou krabici a vyrobila protipotkaní zarážky (haha, jak dlouho bude trvat, než je překonají..). Nainstalovala jsem jim nějakou cestu z klece a za pomoci úplatků se je pokoušela vylákat ven. Slaňovat jako holky ještě neumí a netuším, jestli se to naučí. Měsíc jim trvalo, než přišli na to, jak se staví hnízdo :).
Už odmalička vědí, že se v kleci občas vyskytne nějaká zabalená dobrota. Zašla jsem tedy do lednice, vyndala poslední vajíčko z krabice a tu jsem jim naplnila zabalenými pochutinami, co vím, že mají rádi a ještě jich trochu mám. Nebyla to sice žádná hitparáda, ale myšám hráškové chipsy, selective granule a kotěcí granule ještě stále chutnají. Původně jsem počítala spíše s tím, že mi na celou bonboniéru hodí bobek a půjdou si zase, znechucení, lehnout, ale musím říct, že mě příjemně překvapili.
Pánové pěkně vyrostli. Deset dní jsem je neviděla, a tak jsem docela koukala, jak jim to jde. Potkany mi má kdo zalévat, když jsem pryč, takže se nemusím stresovat a zkracovat své pobyty tam venku. Akorát mi pak chybí a když se vrátím, dokážu u jejich dvojklece prosedět pěkných pár hodin. Vždycky toho hodně probíráme.
Potkánci si zvykli na nové bydlení rychle. I na nové lidi. Mám pár rozstřesených záběrů ze života těchto dvou divokých skákavek.
Ochočování probíhalo za pomoci kotěcích granulí. Také jsem je učila zvykat si na zvuky foťáku, aby neprchali pryč, když se ozve závěrka nebo cokoliv dalšího.
Byla jsem si v Prahe vyzvednout dva potkánky od Epes Rattus. Jeden je černý, druhý ruský modrý. Oba mají krásné černé oči. Narodili se 2. dubna 2016. Hned první den přinesenin po mně šplhali a nechali se škrabkat. Černý prcek je trochu bojácnější. Oba občas ještě nadskočí, když se něco ozve, ale postupně se otrkávají a někdy spí úplně veřejně na poličce, aby na ně každý viděl (měli přehled).
Pro potkánky jsem si jela do Prahy. Do vily se stěhovali následujícího dne. Mezitím jsem je umístila do přestupní klece. Byli tak malincí, že se oba vešli do jedné misky. Zvědavě šplhali po mřížích klece a vystrkovali nosy ze dvířek.
Myši jsou prozatím doma v chovce, takže mám spoustu prostoru vylepšovat jim bydlení. Tentokrát jsem ve své improvizované Dílně u Pata a Mata vytvořila hlodací špíz. Nemám tušení, jestli je to vůbec bude zajímat, ale doufám, že třeba ano a že si nebudou chtít ukousnout z mé skříně, jako jejich předchůdci :).