Spirits of the Underworld

Inspirováni nocí, světlem svíček, večerními procházkami a landartem kdesi v lesích, sebrali jsme svého kreativního ducha a společně s Indym a Vetřelcem vyrazili na dvě ztichlá místa. Jedno připomínalo minulost nedávnou, z dob sovětské okupace, druhé připomínalo časy odsunů německých obyvatel. Řekli jsme si, že dvojí večerní focení pojmeme trochu jinak a přizveme si duše odjinud v podobě rozličných světélek. I přes pěkný mráz nás to všechny docela bavilo a snad zase něco podnikneme :).

Pokračovat ve čtení „Spirits of the Underworld“

O urbexu

Koláž z mých urbexových snímků.

O pomíjivosti všeho, stvořeného rukou člověka, o blednoucí paměti, mizející kráse, o nevypovězených příbězích lidí, jejichž černobílé fotografie pohlcuje prach a plíseň. O svému osudu zanechaných stavbách, na něž nikdo nemá čas ani peníze. O prázdných oknech, za nimiž kdysi svítilo světlo petrolejky. O zhroucených zdech, pod kterými se ještě skrývají sklepení, o umu starých stavitelů. O tom všem je urbex.

Pokračovat ve čtení „O urbexu“

Milověci 2016

Kalendář od Opuštěných míst.

I tento rok se podívám do kreativního soudku. Milověci – to je skupina rozličných kreativních věcí od skutečných lidí. Zhmotňují to, co mám ráda. Během pracovně/ detektorářsko/ slackovacího pobytu v Prahe mi domů dorazily dva balíčky. V jednom se nacházel kalendář s urbexovými fotografiemi od Opuštěných míst. Ve druhém se pak povalovala v bublinkách obalená výšivka mého oblíbeného zaklínače Geralta, kterou vytvořila Pantagruela za dlouhých letních dní a zimních večerů.

Pokračovat ve čtení „Milověci 2016“

Mé prastaré analogové čmáranice

Za temných offlinových dní jsem často čmárala a něco málo jsem i zdokumentovala. Rozdala jsem pár vetřelců a obrázků na objednávku (nakresli mi bohyni). Nejsou dokonalé. Některé jsou zase zanechány napospas osudu, nedodělané. Ale když už tady v ty tři ráno čučím do počítače a poslouchám soundtrack z Witchera 3, proč neoprášit i další věci, které jsem mívala v rozličných galeriích a tvořila jsem je ráda.

Pokračovat ve čtení „Mé prastaré analogové čmáranice“

Mé prastaré 3D pokusy

Kdo nechlastá kávu.. ten.. hmm moment, musím si jít uvařit vodu.

Našla jsem haldu svých 3D hrátek z dob, kdy jsem stříhala videa. Je to už téměř sto let (čti – už je to hodně dávno). Ale čas od času se mi stýská po mém dřívějším já, které si rádo hrávalo do brzkých ranních hodin ve staré Cinemě 4D. Nostalgie, no. Určitě ještě něco vykopu a pak to přidám. Všechno jsou různé pokusy, experimentování s moduly Cinemy atd. Hračičkování at its best.

Pokračovat ve čtení „Mé prastaré 3D pokusy“

Má tvorba na RedBubble

Taška s potiskem.

Už nějakou dobu přemýšlím nad tím, že bych trošku popolezla z ulity. Jakožto tvor, který si většinu věcí nechává pro sebe, stejně tak myšlenek, jsem objevila dost zajímavou bublinu, plnou tvůrčích osobností. Ta bublina umělcům a fotografům umožňuje ukázat světu jejich tvorbu, kterou si můžete zakoupit a oni tak získají pár peněz pro další činnost. Jmenuje se RedBubble.

Pokračovat ve čtení „Má tvorba na RedBubble“

Ňuchňavé offline obrázky

Offline obrázky.

Možná to znáte. Říkáte si: letos to určitě vyjde. No a takhle jsem si to říkala nějakých pět let. Tolik času uplynulo od posledního vyvolání urbexových a výletnických fotek z mých archivů. Takže jsem posledních pár dní (nocí) zírala do složek a hromada obrázků, které musím nutně mít analogově na papíře, potěšeně (nebo nebezpečně) bobtnala.

Pokračovat ve čtení „Ňuchňavé offline obrázky“

Očičkatý kalendář od Rionky

Detail tváře.

A je to doma. Rionka domalovala, doskenovala a dočistila své obrázky, které už nějakou dobu chystala do svého kalendářového projektu s názvem Očičkatost. Za pomoci a podpory DTP/marketingového týmu (Evís, Nex a Jesisem) spatřil světlo světa v listopadu 2015 a protože tyhle obrázky sbírám, šla jsem okamžitě oklikat objednávkový formulář.

Pokračovat ve čtení „Očičkatý kalendář od Rionky“