Desetiletí se s desetiletím sešlo a na místních loukách u vrchu Lovoš proběhla velkolepá bitva k 260. výročí počátku sedmileté války. Na poli se střetlo Prusko v čele s králem Friedrichem a Rakousko pod vedením maršála Browneho. Rakušané měli podporu například v hraničářích, kteří pocházeli z Balkánu a tehdy tvořili takové speciální jednotky. Jsou známi i pod výrazem panduři, takže to mi přišlo docela zajímavé.
Nestihla jsem průvod ze zdravotních důvodů. Celá naše grupa se nějak rozpadla a odpadla, takže jsem nahoru pod kopec šla sama. Chvíli jsme tam stáli a čekali až naloží a dovezou poslední dělo i s posádkou. Dělostřelecké baterie už byly rozestavené po poli a chumle vojáků připravené vkročit na pláň. A tehdy, při prvním výstřelu, začalo pršet.
Bitvu provázel komentář a přehršel výstřelů z děl. Nejprve jsem stála přes cestu od jedné dělostřelecké baterie, podařilo se mi chytit pár plaménků. Pozorovala jsem jak jízda útočí na pěšáky pod svahem. Pak jsem se za hustého deště přesunula trochu výš po svahu na straně diváků a přes zapršené brýle vyfotila bitku pod stromy. No, pobíhala jsem tam, jak to šlo.
Škoda toho počasí, které se tak rychle přeplo do nepříjemného módu. Párkrát se mi podařilo sice vyměnit objektiv, ale na takovou akci je to dost nešikovné. Zmokla jsem opravdu řádně a během úvodní kanonády mi přímo na blesk foťáku spadl ořech ze stromu nade mnou, olol.
Akce ale byla suprová. Fajnová podívaná na bitkaření, dobové ohadry a komoňstvo. Od té doby, co přes pole nasekali silnice, se dokonce našlo i nové místo na pořádání takové věci. Je fakt, že se k němu musí nejdřív pěkně dojít, ale nikdo se nenechal odradit. Dorazily i zahraniční historické kluby a na place bylo stále kam zírat. Celé akce se zúčastnilo přes 500 pěších vojáků, 20 jezdců a 15 děl, celkem 50 spolků z pěti zemí.